Za chyby se platí. Třeba bolavými zadky, namoženými zády a hlavně tím, že vás ten koloběh jaksi neba. Ale chybami se člověk učí, proto jsem sepsala
11 chyb, které dělá spousta začínajících koloběžkářů. Dělala jsem je i já a vsadím se, že některé doteď sem tam dělám. Holt nikdo nejsme dokonalí. Ale
všichni se můžeme snažit zlepšit, no ne? Tak jdem na to!
1) Jak koloběžku dostanu, tak ji nechám
Chyba, přátelé! Koloběžka je vaše a
musí vám sednout. Takže si
srovnejte řídítka (přibližně ke kyčlím), klidně otočte nebo vyměňte představec… vlastně upravte cokoliv, co vás napadne. Ale ta řídítka určitě. Jo? [caption id='attachment_18313' align='aligncenter' width='633']
Tyhle kroužky tam nejsou pro legraci. Nastavte si ta řidítka! :)[/caption]
2) Kroutím se jako žoužala
Ha, teď se hlásím mezi potrefené husy. Na kolobce se často
kroutím ze strany na stranu a zadělávám si na bolavá záda. Jako by mi k nim nestačilo celodenní sezení v kanclu. Snažte se
držet záda rovně. Já to taky zkusím.
3) Dřepuju
Dřív jsem říkala, že na koloběžce jednou nohou dřepuju a druhou běžím. A víte co? Je to blbost. On ten pohyb stojnou nohou
není úplně dřep, spíš takové
zhoupnutí v lehkém podřepu. Hlídejte si pozor, ať se nenadřepujete víc, než musíte. [caption id='attachment_18312' align='aligncenter' width='633']
Nemusíte takhle dřepovat. Já se při odrazu spíš zhoupnu dozadu.[/caption]
4) Dupu jako ježek
Ozývá se při odrazu rána jako z děla? Chyba! To nemám z vlastní hlavy, i mě o tom musel někdo zkušenější poučit a já mu za to dodneška děkuju. Když dupete přímo do země, přijde
spousta energie do toho dupnutí a ne do odrazu. Ten pohyb by měl být plynulejší, noha nejde kolmo dolů.
5) Klikuju
Děláte při jízdě kliky? Děláte je zbytečně. Nejspíš máte
špatně nastavená řídítka (a jsme zase u nich). Když si všimnete, že
krčíte ruce, zkuste je napnout a držet obě stejně. Předáte koloběžce víc energie a tolik se nenadřete. [caption id='attachment_18311' align='aligncenter' width='633']
Hlídejte si, že máte natažené ruce.[/caption]
6) Závodím
Tohle heslo mi pomohlo si na koloběžku zvyknout:
Nezávodíš s nikým jiným než se sebou! Vykašlete se na cyklisty, rychlobruslaře a klidně i na ostatní koloběžkáře.
Jeďte si svoje. Má vás to bavit, ne uhnat. Já jsem třeba začínala s Yedoo Four tak, že jsem po docela krátkých úsecích odpočívala. Ostuda? Ale houby s voctem!
7) Moc (málo) měním nohy
Asi vám nemusím vysvětlovat, že máte
střídat nohy. Ale jak často? Mně sedí cca
7 odrazů na rovince, ale vy to můžete mít jinak. Zkoušejte a vyberte si podle svého.
8) Mám nevhodnou koloběžku
Mushingová kolobka je dobrá věc, když máte psa. Bez něj nic moc. Vybírejte kolobku podle toho,
kde na ní budete nejčastěji jezdit a co od ní potřebujete. Pro mě je ideální lehká, velká a sportovní krasavice, pro vás to může být něco úplně jinačího. Rozhodně bych se ale snažila sáhnout po nějaké
ověřené značce. Jestli máte nižší rozpočet, nevadí, i za menší peníze se dá sehnat slušná koloběžka. Kdyby ne nová, klidně ojetá, třeba taková Kostka vám vydrží navěky. Mimochodem, četli jste můj
článek o tom, jak vybrat koloběžku?
9) Že bych se protáhla? K čemu?
Přiznávám bez mučení, že se před ani po jízdě neprotahuju. Ale byly doby, kdy bych si tím ušetřila spoustu bolesti. Než jsem si na koloběh zvykla,
bolela mě celá Barbora. A myslíte, že jsem se protáhla? Nebuďte hloupí jako já.
Protahujte se.
10) Podceňuju výbavičku
Bez helmy, světel, rukavic a ideálně i brýlí nikam! Helmu asi chápete, světla taky. K čemu zbytek? Až vám do oka pinkne čmelák nebo přeletíte řídítka a dobrzdíte dlaněmi, pochopíte. Jestli mám článek i o správné výbavě na kolobku?
To si pište!
11) Zanedbávám péči
Koloběžka toho moc nepotřebuje. Jednu věc ale doporučuju:
zkontrolujte ji sem tam, hlavně po zimě. Zjistit až na kopci, že vám
nefungují brzdy, je o hubu. Doslova. A když už v tom kontrolování budete, přečtěte si článek
o (ne)údržbě koloběžky. Napadají vás nějaké další chyby, o kterých by měli ostatní koloběžkáři vědět? Šup s nimi do komentářů. Učený přece z nebe nespadl (ale z kolobky možná jo). Trhněte si!
Kam dál?